Salcburské muzeum moderního umění

 Jedno muzeum - dve budovy
Salcburské Muzeum moderního umení má dve budovy - obe na mimorádne krásných místech Salcburku:
Rupertinum v srdci starého mesta: barokní budova s moderní umeleckou koncepcí.  
Muzeum na Mnišské hore vysoko nad strechami mesta: moderní umení v moderním prostredí.
Obe budovy salcburského MMU mají výstavní plochu o rozloze pres 3000 ctverecních metru. Porádají se zde tematické a monografické výstavy umení 20. a 21. století. Tyto prostory slouží také k prezentacím grafických del a fotografií. V minulých letech uvedlo Muzeum moderního umení výstavy prestižních svetových umelcu jako jsou napríklad Ernst Haas, George Condo, Fernand Léger,
Gerhard Richter, Shirin Neshat, Erwin Wurm, William Kentridge, Markus Raetz, Helmut Newton, Stephan Balkenhol, Anselm Kiefer, Max Ernst, Hiroshi Sugimoto, Jean DuBuffet, EVA & ADELE, Christoph Schlingensief, Rebecca Horn, Nobuyoshi Araki a mnozí další umelci. Je zde umístena rovnež Rakouská fotogalerie s více než 17 000 fotografiemi. 
Muzeum moderního umení na Mnišské hore 
Na vrcholu Mnišské hory, prímo na okraji strmé skály, se ve výšce 60 metru nad salcburským námestím Anton-Neumayr-Platz a nad strechami Starého mesta vypíná moderní stavba Muzea moderního umení. V roce 1998 byl vypsán konkurz na nejlepší architektonický projekt pro výstavbu nového muzea. Jedenácticlenná porota, které predsedal švýcarský architekt Luigi Snozzi, posuzovala celkem 145 projektu. Z nich pak vyhodnotila projekt mnichovského architekta Friedricha Hoffa Zwinka a jeho týmu jako nejlepší. K tomuto rozhodnutí prispelo velmi citlivé pojetí návrhu ve vztahu k výrazné stavbe vodárenské veže z 19. století. Prosklenými stenami muzea v cásti budovy, kde je umísteno schodište, se otevírá krásný pohled na historickou vež. Za tri a pul roku bylo postaveno muzeum se ctyrmi podlažími a ctyrmi variabilními výstavními plochami pro výstavy nejruznejších formátu. Celá fasáda muzea byla obložená mramorem, který pochází z domácí hory Untersbergu, a rozclenená vertikálními spárami. Krome toho, že má toto pojetí fasády využití v rámci klimatizacní techniky, byla fasáda vytvorena podle urcitého klíce, ba dalo by se ríci "houslového" klíce, nebot do zárezu fasády byl v odpovídající rytmické podobe vepsán systém not nekterých árií z Mozartovy opery "Don Giovanni". Stalo se tak pomocí zcela jedinecného pocítacového programu. Velkoryse rešené vnitrní prostory mají rozlohu 2300 ctverecních metru a poskytují moderní stylove cistý rámec pro umelecké expozice 20. a 21. století.                                                                                  
(použití textu a více informací na www.salzburg.info)